Jak se chovat během bouřky?

Co dělat když nás venku zastihne bouřka?

V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

  • Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
  • Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
  • Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
  • Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu.
  • Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je  přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte.
  • Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
  • Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
  • Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty – fungují totiž jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.
  • Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.
  • Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
  • Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujte také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).
  • Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě.
  • Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
  • Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku – tzn. nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod.

A jak před bleskem ochránit domácnost?

Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj
o několika desítkách tisíc ampér a teplotě tisíců stupňů Celsia může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům zapříčinit i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, a co hůř, zranit lidi. Jsou zaznamenány také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím a tedy i obrovským ekonomickým ztrátám. Blesk celosvětově představuje vůbec největší požární riziko pro ropné nádrže a podobné typy objektů (např. v roce 2002 v Polsku udeřil blesk do zásobníků ropné rafinérie, což způsobilo požár několika tisíc tun paliva.).

Riziko, že blesk naši domácnost poškodí, však lze výrazně omezit. Řekněme si tedy ve stručnosti, jaká nebezpečí nám a našim obydlím v souvislosti s blesky hrozí a jak se jich vyvarovat.

V prvé řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu. Hromosvod    slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Hromosvod ochrání dům a jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.

Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava – tedy jímací tyč a jímací vodiče – zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.

Zde platí jedno velice důležité pravidlo – nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě – ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou – ta je přece jenom stále skvělý „sluha,“ ale velmi záludný a nebezpečný „pán.“

Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření hromosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujte v případě, že rekonstruujete budovu. Po skončení prací nezapomeňte celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu.

Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl. Jestliže blesk v roce 2007 způsobil celkem 13 požárů objektů s hromosvodem, je zřejmé, že minimálně některé z těchto hromosvodů nebyly v pořádku. Pokud je hromosvodní soustava v pořádku, ochrání nás před následky naprosté většiny úderů blesku.

Hromosvod musí být povinně nainstalován zejména na ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my, lidé, ale škody hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Blesk je totiž pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud. Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby blesk udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.) a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu spotřebičů napájených elektřinou a snížení jejich životnosti. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. – v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny.

Samotný hromosvod, který je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, nám v ochraně domácích elektrospotřebičů příliš nepomůže.

Pojistky a jističe jsou proti úderu blesku téměř bezpomocné, proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit. Ještě před jejím příchodem, či při delším opuštění domácnosti, je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače apod., aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení. (Je nutno zdůraznit, že v podobném případě nestačí jen vypnout vypínač či jistič.).

Bohužel takové preventivní řešení je mnohdy obtížně realizovatelné. Užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě. Spotřebiče pak nelze jednoduše „odříznout“ od okolí a některé přístroje musí fungovat i během bouřky.

Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv.přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Stejně jako v případě hromosvodů však platí jasná pravidla: vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky bychom měli vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky a odborné firmě bychom také měli svěřit jejich následnou instalaci a pravidelnou údržbu.

Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje, s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech. Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti náhlým výkyvům napětí v elektrické síti. V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy nenahraditelné (např. ztráta dat v počítači).

Na závěr ještě upozornění: přepěťová ochrana nenahradí hromosvod.

Samostatnou kapitolou je tzv. kulový blesk, fenomén, který není vědci dosud plně zmapován. Také on však dokáže potrápit a způsobit i tragédii. Dokládá to např. událost z 12.4. 2008, kdy úder kulového blesku připravil o život muže sedícího u stolu v chalupě v Jizerských horách. Pravděpodobně kulový blesk pak v polovině května roku 2008 zapálil půdu domu ve Starém Městě na Uherskohradišťsku.

Zajímavá čísla o blesku:

Napětí: 10 až 50 milionů voltů
Proud: až 50 000 ampér
Teplota v kanálu výboje: až 30 000 stupňů Celsia
Průměrná energie jednoho blesku: 250 kilowatthodin
Trvání blesku: cca čtvrt vteřiny
Roční počet bouřek na zemi: cca 16 milionů
Roční počet blesků na zemi: cca 3 miliardy
Pravděpodobnost zásahu člověka bleskem: 1:3 000 000
Po úderu bleskem denně na zemi v průměru zemře 10 lidí

Jak se chovat při bouřce

Hlavní nebezpečí skýtá blesk ve volné přírodě

Blesk - klikněte pro zobrazení detailuMezi asi neznámější pravidlo při ochraně před zásahem blesku patří to o vysokých osamocených stromech. I přesto, že je to tak známé, je nutno to připomenout, protože čas od času se objeví
i u nás případ zásahu bleskem člověka, který se před bouřkou schovával pod vysokým stromem. Kromě osamělých stromů bychom se měli vyhnout i všem vysokým stromům. Když už, tak
je lepší se schovat pod větší skupinu menších stromků, např. se ukrýt do lesní školky. Velmi často bývá takto člověk zasažen ne přímým bleskem dopadajícím na zemský povrch, ale jeho blízkým postranním ramenem. Hrozbou je při bouřce i silný vítr, který může strom vyvrátit a ten se pak na člověka zřítí.

Rozhodně se nevyplácí zůstávat, schovávat se nebo jít či dokonce běžet po holých pláních a na kopcích. Za každou cenu by se měl člověk držet co nejníže. V takovouto chvíli je vhodným úkrytem například i příkop.

V žádném případě se nedoporučuje lehat si na zem. Tím se totiž za prvé zvětšuje plocha, kterou může blesk zasáhnout. Za druhé je důležité, aby kontakt se zemí byl co nejmenší. Není dobré ani stát nebo si sedat. Proto si sedneme do podřepu na špičky nohou, rukama si kryjeme uši a hlavu skloníme mezi kolena. Je důležité, abychom měli nohy co nejblíže u sebe, protože jinak je vyšší pravděpodobnost, že od blesku, který uhodil až 40 metrů od nás, nás zasáhne zkrat.

Jsme-li venku ještě s někým, nikdy se neudržujeme ve skupině ani v menších skupinkách. Důvody jsou pro toto hned dva. Tak za prvé je ve skupině vyšší pravděpodobnost přímého zásahu bleskem a především, pokud by byl již někdo zasažen, pak během několika dalších minut může být ostatními resuscitován. Umělé dýchání a také masáž srdce jsou velmi důležité, jelikož po zásahu bleskem nenese postižený ani zbytkový elektrický náboj, ale jeho životně důležité systémy pravděpodobně bez cizí pomoci úplně selžou.

V autě jste v bezpečí. Pozor ale na kovové části

Zastihla-li nás bouřka v autě, je vhodné alespoň zauvažovat o tom, zda pokračovat dále. V autě jsme sice celkem dostatečně chráněni, ale pokud by přeci jen do jeho konstrukce uhodil blesk, mohli bychom za jízdy způsobit vážnou dopravní nehodu.

V autě jsme celkem dobře chráněni před úderem blesku. A to na základě principu Faradayovy klece. Ta nám říká, že se proud drží po obvodu kovové konstrukce a uvnitř nevznikne elektromagnetické pole. I toto má ale svá pravidla. Neměli bychom se dotýkat ničeho kovového, tzn. ani volantu, pedálů, řadící páky apod. V žádném případě bychom neměli sahat na rádio, jehož anténa je vyvedena mimo vnitřek vozu. Nevhodným typem automobilu ale zůstává kabriolet a trabant s laminátovou střechou.

Okénka bychom měli nechat zavřená, ale není to nutností. Blesk by měl sjet jen po železné konstrukci a ani střešním okénkem se do vnitřku vozu nedostane. Z automobilu bychom ale za žádnou cenu neměli vystrkovat ruce ani žádné (a už vůbec ne kovové) předměty. Pro zvýšení bezpečnosti v autě je možné nechat potáhnout okna tenkou vrstvou kovu. Není to však laciná záležitost. Na druhou stranu již i některá tónovaná skla obsahují menší vrstvičku kovu. Během bouřky se nesmíme dotýkat skel ani jiných vnějších částí automobilu.

Po zásahu auta bleskem se může stát, že začne hořet, proto není na škodu mít uvnitř auta malý hasicí přístroj. Případy výbuchu auta po úderu bleskem naštěstí nejsou známy. Až druhý den se může stát, že najdeme u auta vyfouknuté pneumatiky. To je způsobeno tím, že blesk si v nich vypálí mikroskopické dírky, aby se dostal do země.

Skleník, kolo či motorka. Raději od nich buďte co nejdále

Někdo by si mohl říci, že například ve skleníku, který má taktéž kovovou konstrukci bude platit princip Faradayovy klece. Ve skleníku jsou sice mnohem rozsáhlejší zasklenné plochy, což by nijak zvlášť nevadilo. Problémem však zůstává, že skleníky nebývají dobře uzemněny, protože jejich konstrukce nesahá hluboko pod zemský povrch, kde by byly spojeny s ocelovou výstuží betonových základů.

Kolo nebo motorka před bleskem nijak neuchrání, protože jako kov naopak elektrický výboj přitahuje. Je proto vhodné nechat ji na místě a vzdálit se od ní minimálně na dvacet metrů, lépe však na padesát a více metrů.

Koupání a jiné vodní hrátky zakázány

… jsou během bouřky absolutně nepřípustné. Vzhledem k tomu, že voda je elektricky vodivým materiálem, který přitahuje blesky je koupání, windsurfing, ale i plavba v loďce za bouřkového počasí absolutně nevhodné.

Neměli bychom se zdržovat ani v blízkosti potoků, menších vodních toků či na podmáčené půdě. Hasiči musí každoročně evakuovat několik dětských táborů, které byly rozloženy v těsné blízkosti jinak neškodné tůňky, která se vlivem přívalových srážek při bouřce rychle rozvodní.

Pár posledních rad na závěr

Schovávat bychom se neměli ani pod skalní převisy nebo do jeskyní ve skále. A to z toho důvodu, že při zasažení tohoto objektu bleskem hrozí zřícení. To platí i pro polorozpadlé budovy.

Mějte také na paměti, že ani několikacentimetrová izolační vrstva není pro blesk takřka žádnou překážkou. Blesk bez problému projde karimatkou, batohem nebo i vylepšenou vysokou podrážkou boty.

Při telefonování ve volné přírodě za bouřky se také zvyšuje riziko zasažení samotným bleskem.

Zřejmě poslední mou radou je nezdržovat se v blízkosti železných konstrukcí jako jsou sloupy elektrického vedení, kovové ploty apod. V žádném případě bychom za bouře neměli používat deštníky či stativ fotoaparátu. Znám je dokonce i případ golfisty, který chtěl dohrát turnaj i za bouřky. Ale právě díky golfové holi dostal zásah bleskem.